"Někdy si můžeme vybrat cestu, po které kráčíme. Jindy tu volbu učiní někdo za nás. A někdy nemáme na vybranou vůbec."
- Sandman -
 |
Článek Rozhovor se Zdeňkem Mahlerem
Komentáře k článku: Rozhovor se Zdeňkem Mahlerem
kobliha: Moc příjemné čtení k ranní kávičce! Díky za objevení rozhovoru, Keigi. Kéž bychom měli víc Zdeňků Mahlerů.
Asi to vytisknu i pro Kobliha, ten ještě spí..
kobliha: My máme takovou úchylku, že si vzájemně podsouváme texty, které nás zaujaly. Takže není výjimkou, že u vany (na stole, na gauči, v posteli) jsou vytištěné články (případně zatržené odstavce v časopisech), které Kobliha něčím oslovily a mám si je podle něj přečíst. Pokud to není zrovna přeodborná literatura, čtu. Jsem totiž knihomol (článkomol, blogomol, ...).
Ten rozhovor se mi tak líbil, že jsem mu věnovala článek 
Ty jsi taky ranní ptáče, koukám 
keigi: Já se budím podle zvířectva. Psa už jsem vycepoval na osmou, ale andulák s andulačkou řvou s východem slunce (tj. s jarem bude čím dál hůř) 
jarmik: Já rozbiju tu idylku a zeptam se, co přesně má na tom rozhovoru být tak skvělé. Mně tam zaujala snad jen ta poznámka, že hudba byla cesta pro nevolníka, jak se osvobodit.
Ale jinak?
Že čeština je výjimečně krásný jazyk bez shluků souhlásek? Pokud si vzpomínám z Eisnera, tak ano, za krásné se zpravidla považují jazyky bez shluků souhlásek, ale taky, kde je velký podíl slov začínajících na samohlásky, zejména na "a", nejlépe kombinované se znělým "l" a "r". Na druhou stranu se za hezké zvuky opravdu nepovažují čvachtavé "š", "č", "ř", "ž". A dokonce "zpěvavý" jazyk? To už je hodnocení myslím nesprávně i objektivně. Čeština má podprůměrnou intonaci. Můj učitel angličtiny vždycky říkal, že mu to monotónní staccato těch českých souhlásek zní jako psací stroj.
Čeština je maximálně někde uprostřed. Přečtěte si těch pár vět v této diskusi, jak to zní.
Ohledně těch ideálů a jestli žijeme v dobré době nebo ve špatné době nebo v jaké době, tak ta jeho analýza dle mého teda nic moc. Že by mi chyběly zrovna silné národní ideály, to říct nemůžu.
Dle mého relativně byly lepší časy než je dnes, tzn. ve srovnání s jinými zeměmi dané doby. Příčinou byla dle mého relativně funkčnější veřejná správa a asi i právní řád.
Taky to vyzdvihování husitství mi připadá trochu anachronické a cítím z toho takový nesmyslný nacionální pohled, hlavně, že jsme to nandali cizincům, ať to stálo, co to stálo. Já teda osobně bych se spíš ptal, co z toho měl nakonec malej člověk. Dle mého nic moc, kromě pár šikovných, co si nakradli. Když pominu dvacet let války, což nemohlo být nic dobrého, tak pak bylo v zásadě vše při starém, jenom větší izolace od západu.
Je to historie, jsou tam slavné bitvy, ale prožívat to silně ve vztahu k dnešku? Dle mého jen přepjatý nacionalismus.
keigi: Objemnější rozhovor, kde se zpovídaný nesnaží někoho urazit, očernit, nebo alespoň poukázat na jeho pitomost, je dneska pomalu vzácností. A jeho hodnocení z mé strany bylo hodnocení jako celku. Jelikož je ale tvůj komentář moc hezky napsaný, rozepíšu i mou reakci na něj. A stejně jako ty budu hnidopich
Lámu si hlavu, kde je to sousloví "výjimečně krásný jazyk". Schválně sem postnu celý Mahlerův příspěvek o češtině:
A čeština je založena na slovese, to znamená, že je ohromně ohebná a akční, ve srovnání třeba s němčinou, která funguje na podstatném jménu. Má otevřené slabiky, žádné shluky souhlásek, je zpěvná.
Toť vše . Osobně s první větou bezezbytku souhlasím. O druhé se můžeme dohadovat. Že má čeština otevřené slabiky a nemá shluky souhlásek, s tím také souhlasím (jasně; vyjímky se najdou). Jestli je zpěvná, jakou má intonaci, o tom se hádat nemůžu, nikdy jsem to neporovnával, ani o tom nijak extra nepřemýšlel. Napadá mě snad jen, že když vezmu dva jazyky, které často slýchávám, a to "otevřenou" japonštinu vs. "shlukovou" čínštinu, zpěvnější mi příjde právě ta japonština se svou absencí shluků tvrdých slabik. Mimochodem, ten tvůj podprůměr u intonace je brán v rámci porovnání s předními světovými jazyky, nebo se všemi - včetně arabských, afrických,... ?
Pokud jde o střední část tvého komentáře, sám píšeš "by mi chyběly zrovna silné národní ideály", "Dle mého relativně byly lepší časy". To je tvoje subjektivní hodnocení. Stejně jako je subjektivní to Mahlerovo, jen to tvoje se týká tebe, to jeho se snaží popsat "společenský stav". Ohledně "národních ideálů" si nemyslím, že by ten tvůj názor sdílela většina. Alespoň co tak vnímám kolem sebe ...
A husitství: ... že jsme to nandali cizincům? Nemyslím, že hlavně o to za husitství šlo. Byla to doba, kdy katolická církev získala absolutní moc. Řím měl silný vliv nejen na náboženství, ale i politiku. Husitství byla (také) snaha se z tohoto vlivu vymanit. Když si to vezmeš, byla to první taková "vzpoura" v historii. Další proces pokračoval až v 16. a 17. století (vznik jezuitů a dalších). Větší izolace byla následkem, to souhlasím. Ale nesouhlasím s tím vztahem k dnešku, právě s ohledem na tu schopnost vzpoury proti absolutní dominanci a dogmatismu. Mimochodem, deset minut od baráku mám faru. Je "kališnická".
jarmik: ad zpěvný jazyk: porovnávám se všemi, které nějak aspoň sluchově znám, a myslím, že čeština je spíše monotónní.
ad shluky souhlásek: dle mého čeština spíše shlukuje (strč prst skrz krk). Schválně zkusím najít někde statistiky, zda existují. Rozhodně ve srovnání s románskými jazyky, kde je to samé alala lolélo (už kvůli určitým členům!).
ad lepší časy: to není tak úplně subjektivní. Byť se ekonomická statistika dělá z účetnictví spíše až v moderní době, existují kvalifikované odhady ekonomického výkonu zemí i do minulosti; dělají se většinou na základě spotřeby surovin, což v počátcích průmyslu je asi rozumné. Je celkově shoda, že třeba v posledním období rakouské monarchie byly české země asi nejrozvinutějším regionem, mohly se rovnat s rakouskými zeměmi, Uhry a Polsko byly daleko za námi. Ve srovnání s Franicí jsme byli slabší, ale ne moc daleko za chudšími francouzskými regiony. (čerpám ze svých oblíbených skript České a československé ekonomické dějiny - nebo tak nějak, od K. Půlpán). K podobnému srovnání z dnešního pohledu stačí myslím selský rozum a dopadli bychom podstatně hůře.
ad vzpoura: Vzpouru jako hodnotu samu o sobě necením. Cením rozvoj civilizace, předvídatelnou perspektivu pro obyčejného člověka, který se živí prací (já). Nejsem si jistý, v čem přesně nám husitství až tolik pomohlo. Jako nic proti, ale je to fakt středověké hnutí, do jehož motivací se ve skutečnosti těžko vžijeme, ledaže do nich budeme promítat svoje postoje.
keigi: ad lepší časy> Z ekonomického pohledu bych souhlasil, že na tom naše území bylo lépe než dnes. Já to bral jako hodnocení úrovně jako takové; ekonomika + vzdělávání + sociální oblasti + zdraví. Takže mě napadlo třeba: Kolik asi % lidí umíralo "stářím", kolik na - z dnešního pohledu - banální choroby? Nebo jaké možnosti ve vzdělání měli lidé z různých vrstev.
Alespoň že za tím "strč prst skrz krk" máš smajlíka 
Ale ta knížka o ekonomii mě zajímá. Mrknu se po ní někde, rád si to prostuduju.
jarmik: Pozor! Když to vezmeš absolutně, tak samozřejmě nejlepší doba je dnes! Samozřejmě, že máme víc antibiotik, žárovek, telefonů a rádií, než měli v roce 1910.
Nicméně absolutní měřítko není moc vypovídající - to se asi shodnem. Proto jsem psal o relativní úspěšnosti, tj. jak jsme na tom ve srovnání s ostatními v dané době. To je trošičku jiná soutěž...