"Někdy si můžeme vybrat cestu, po které kráčíme. Jindy tu volbu učiní někdo za nás. A někdy nemáme na vybranou vůbec."
- Sandman -
 |
Komentář, na který odpovídáte
keigi: Objemnější rozhovor, kde se zpovídaný nesnaží někoho urazit, očernit, nebo alespoň poukázat na jeho pitomost, je dneska pomalu vzácností. A jeho hodnocení z mé strany bylo hodnocení jako celku. Jelikož je ale tvůj komentář moc hezky napsaný, rozepíšu i mou reakci na něj. A stejně jako ty budu hnidopich 
Lámu si hlavu, kde je to sousloví "výjimečně krásný jazyk". Schválně sem postnu celý Mahlerův příspěvek o češtině:
A čeština je založena na slovese, to znamená, že je ohromně ohebná a akční, ve srovnání třeba s němčinou, která funguje na podstatném jménu. Má otevřené slabiky, žádné shluky souhlásek, je zpěvná.
Toť vše . Osobně s první větou bezezbytku souhlasím. O druhé se můžeme dohadovat. Že má čeština otevřené slabiky a nemá shluky souhlásek, s tím také souhlasím (jasně; vyjímky se najdou). Jestli je zpěvná, jakou má intonaci, o tom se hádat nemůžu, nikdy jsem to neporovnával, ani o tom nijak extra nepřemýšlel. Napadá mě snad jen, že když vezmu dva jazyky, které často slýchávám, a to "otevřenou" japonštinu vs. "shlukovou" čínštinu, zpěvnější mi příjde právě ta japonština se svou absencí shluků tvrdých slabik. Mimochodem, ten tvůj podprůměr u intonace je brán v rámci porovnání s předními světovými jazyky, nebo se všemi - včetně arabských, afrických,... ?
Pokud jde o střední část tvého komentáře, sám píšeš "by mi chyběly zrovna silné národní ideály", "Dle mého relativně byly lepší časy". To je tvoje subjektivní hodnocení. Stejně jako je subjektivní to Mahlerovo, jen to tvoje se týká tebe, to jeho se snaží popsat "společenský stav". Ohledně "národních ideálů" si nemyslím, že by ten tvůj názor sdílela většina. Alespoň co tak vnímám kolem sebe ...
A husitství: ... že jsme to nandali cizincům? Nemyslím, že hlavně o to za husitství šlo. Byla to doba, kdy katolická církev získala absolutní moc. Řím měl silný vliv nejen na náboženství, ale i politiku. Husitství byla (také) snaha se z tohoto vlivu vymanit. Když si to vezmeš, byla to první taková "vzpoura" v historii. Další proces pokračoval až v 16. a 17. století (vznik jezuitů a dalších). Větší izolace byla následkem, to souhlasím. Ale nesouhlasím s tím vztahem k dnešku, právě s ohledem na tu schopnost vzpoury proti absolutní dominanci a dogmatismu. Mimochodem, deset minut od baráku mám faru. Je "kališnická".