|
4. květen 2008 v 23.56 | rubrika: keigiho psaní
Dnes jsem byl asi až příliš veselý, alespoň to tak některým připadalo - viď, samotáři ;). Nebylo to úmyslné, nepředstavoval jsem si takový dopad jedné hříčky. Ale rozhodl jsem se to před spaním kompenzovat. Dost bylo legrace. A tentokrát vážně. ≈≈≈ Vím, že je v dnešní době nezvyklé obracet se na někoho psaným dopisem, ale chtěl jsem vám, přátelé, vyjádřit svou vděčnost. |
přečteno: 172x | komentáře (16)
|
|
11. červenec 2007 v 12.00 | rubrika: keigiho psaní
Je po půlnoci. Možná už k ránu, šel jsem spát hodně pozdě. Ležím v obýváku, nechce se mi stěhovat do postele, když jsem doma sám. Usínám. Vnímám už jen vzdálené ruchy, tělo mozek z větší části odpojil. Najednou se mi do nohou cosi opře. Káča, kdo jiný. Ale proč je ten tlak tak konkrétní? |
přečteno: 216x | komentáře (7)
|
|
19. říjen 2006 v 22.00 | rubrika: keigiho psaní
Bylo nebylo. V jedné malé vísce na severu žila holčička s velkými kukadly, a protože od malička ráda nosila červené šatečky i botičky, nikdo ji neřekl jinak než Červená Karkulka. Jednoho dne, to bylo Karkulce čerstvě patnáct let, si ji k sobě zavolala maminka a povídá: |
přečteno: 6.943x | komentáře (8)
|