Komentáře k článku: Malá vzpomínka na konec dětství
masha008: No Ty mi dáváš Keigi *plac*. Moc hezký a moc smutný a já pitomá si ještě pustila tu Abbu *zed*. Škoda, že je domeček prodaný, viď? I tak to jsou nezapomenutelné vzpomínky...*srdce*
hablina: Také mám pár takovýchto písniček, které mi připomínají mé blízké...spolehlivě mě rozbrečí.
theopendoor: Na dětství člověk nikdy nezapomene,bývají to ty nejkrásnější vzpomínky života...také bydlím na vesnici a bude se mi odtud těžko odcházet :(
samotar®vzpomina.cz: Tak neodcházej, vez se ve vozidle, budeto lepší, nebudež odcházet, ale odjíždět, a to už je rozdíl.
lam: Ještě ,že existují vzpomínky.Jedna z věcí, které nám nikdy nikdo nevezme a které nás v určitých chvílích drží nad vodou. A pokud k tomu i zazní něco, co ty chvíle dokáže podtrhnout, tak to nemá chybu.
chachina: Já jsem na Abbě de facto vyrostla :-) Mamka jí milovala a my jsme dnes a denně se sestřenkou trsaly na jejich hitovky, pouštěly jsme si je na takovém tom velkém dřevěném gramci :-) To byly časy!
keigi: masha> To tě to tak dojalo, nebo máš alergii? *smich*
chachina> Ani bych se nedivil, kdyby to byl ten samý gramec, co jsme měli my :)
vojta> Fakt pohádkově? A to jsem to dopisoval v polospánku ... aha, možná proto :D.
ostatní> Jo jo ...