"Někdy si můžeme vybrat cestu, po které kráčíme. Jindy tu volbu učiní někdo za nás. A někdy nemáme na vybranou vůbec."
- Sandman -
 |
Článek Nu pagadi
Komentáře k článku: Nu pagadi
chachina: Jako malá jsem po digi-hře strašně toužila, nakonec jsem pod stromeček dostala "Palačinky" (něco podobného jako tohle, akorát kuchař tam chytá palačinky na pánev) a byla jsem v sedmém nebi 
kluk*: Na to, že jsem z poměrně mladé generace, na tuto hru si také pamatuji. Alespoň vím, že jsem ji už hrál a dokonce vím, kde ji doma mám
---
kluk.pise.cz
sargo: Jooo, to byla věc... dostali jsme k vánocům jenom jednu a pak bylo doma silně dusno až do doby, kdy se nepodařilo sehnat ještě jednu 
Hra to ovšem byla úžasná... pak už nám to šlo, tak jsme to protáčeli pořád dokola, už ani nevím, jaký byl rekord, ale běsný 
keigi: Neplač, nebo budu plakat s tebou 
Vždyť si můžeš hrát teď, proto jsem to sem dal ... 
keigi: My měli doma tuhle, kamarád na základce zase chobotnici, tak jsme si to pujcovali
hablina: Po dlouhém pláči jsem to na rodičích vyloudila, stálo to tehdy nekřesťanské peníze.
ivana*: Hra je to super, ale ja ji nikdy nevlastnila, tak jsem si ji jen pujcovala o prestavkach od spoluzaku. Ale toho kuchare s palacinkama jsem mela - taky me to hrozne bavilo.
mirka: Tohle jsem milovala,jen jsem ji nikdy neměla, hrála jsem jí u kamarádky..
keigi: Netušil jsem, jak moc tahle hra všechny zasáhla. Tak to sem příště hodím něco dalšího vzpomínkovýho ... co třeba šumáky? *smích*
hablina: šumáky jsem lízala z dlaně....a céčka jsem ukradla spolužačce, to byl trapas
