Keigi | Deníček - nemoc

Můj milý deníčku. Tak jsem nakonec z té postele i vstal, protože mě začaly bolet záda z převalování se. Alespoň něco napíšu.

Včera jsem byl u paní doktorky, která mě uvítala s optimistickými slovy: "Chlape, to s tím jdete až teď. Víte, že na to můžete umřít! Udusit se třeba. Tohle už není angína, to je absces!". Potom mě poslala na krční, kde mají příjemného doktora a milou sestřičku, kteří si na mě stále ještě pamatovali z před tří let, kdy jsem tam byl s abscesem poprvé. Měli zřejmě radost, že si zase vyzkouší něco, co na převažujících dětských pacientech nemohou, protože ty by jim při pohledu na 20cm injekci, skalpel a "rozvěrák" utekly okýnkem klimatizace. Já bych utekl také, ale bohužel jsem se do ní nevešel.

Pana doktora jsem pozdravil "Obhhý hennn" a sedl si do křesla. Pan doktor se na mě usmál a zalesklo se mu v oku. Když se mi podíval do toho, co bylo vidět z ústní dutiny, obstříkl mi cílovou vnitřní část lokálním anestetikem a řekl sestře, aby připravila propriety. Ta mi s úsměvem sdělila instrukce: "dýchat, dýchat, dýchat a hlavně, neprát se s doktorem!", a stoupla si raději z mého dosahu.

Pak už to šlo ráz na ráz. Injekce projela do postiženého místa s povzbudivými slovy: "Ta mandle je v tak hrozném stavu, že už tam tu jehlu ani neprocpu ...budu muset zabrat ...", následovalo pokývání hlavou: "Toho hnisu tam ale je, budeme to muset říznou.", skalpel udělal centimetrovou díru a kleště "rozvěračky" dokončily práci. O zbytek už jsem se musel postarat já před umyvadlem s tekoucí vodou, kde jsem se snažil ze sebe pomocí plastového kelímku vyextrahovat všechno to ble-e-e.

Na rozloučenou jsem si domů odnesl recept na antibiotika a volnou vstupenku na příští vystoupení. Zatím antibiotika zabírají, takže se hnis snaží na poslední chvíli obsadit uvolněné pozice. Bolest z řezu jsem nějak přešel (ani nevím jak, protože místo osvědčeného brufenu z minula jsem vzal jen paralen na pocení). Blbě se mi ještě polyká. To co vypiju ústy se mi vrací zpátky nosem, ale to taky nebude věčně.

Ostatně. Než jsem zakotvil na stávajích antidepresivech, kterými se bohužel musím neustále krmit, stála v příbalovém letáku těch předešlých tato zajímavá informace:

MOŽNÉ NEŽÁDOUCÍ ÚČINKY

...otoky, kožní vyrážky, bla bla bla , nepravidelný tep srdce, zrudnutí, zvracení, bla bla bla , závratě, sucho v ústech, potíže s močením, bla bla bla , zívání, třesavka, horečka, rozmazané vidění, tinnitus, mdloby nebo SMRT.

- tak tohle je brnkačka, ne? :) -