"Někdy si můžeme vybrat cestu, po které kráčíme. Jindy tu volbu učiní někdo za nás. A někdy nemáme na vybranou vůbec."
- Sandman -
 |
Garfieldovo pondělí
23. říjen 2006 | 21.10 |
Garfield nemá rád pondělí a po dnešku mu rozumím. Alespoň pokud jde o to dnešní.
První věc se udála Kačence (teda Kačí, ale o tom jindy), i když na ni doplatím já. Přes totiž noc začala hárat, takže příští tři týdny budeme společně hrát už tradiční bojovou hru "Agent uprostřed nepřátelského území".
V čem hra spočívá:
1) Po odchodu z domu, ale dříve než sejdeme ze schodů, nejprve na několik vteřin obhlédneme terén.
2) Pokud je vzduch čistý, rychlým krokem se přesuneme směrem k chodníku (cca 50m), kde Kačí poprvé označí trávník, čímž se zároveň vyrobí falešná stopa pro kolemjdoucí psy, kteří si pochopitelně myslí, že fena pouze procházela (teda většinou). Při této první zastávce také vybírám jednu ze tří základních vycházkových tras.
3) Na každé křižovatce pak během zlomků vteřiny obhlížím okolí a zároveň vyhodnocuji nejvhodnější trasu vycházky. Pokud je v dohledu nějaký pes, je rovněž třeba odhadnout jeho budoucí cestu a upravit vlastní plán.
4) Na každém místě vhodném pro venčení je potřeba mít v záloze jednu únikovou cestu a jednu záložní, zvanou "zadní vrátka". Stejně tak je potřeba neustále rotovat kolem své osy a mít přehled o 360° okolí.
5) Cesta zpět domů se odehrává podle bodů 2) a 3), pouze v případě ohrožení je možné zvolit evakuační plán, jehož základem je mini-hra "Kačí, dohoníš mě?", kterou ale nemám moc rád, protože jizvy na dlaních, loktech a kolenou vzniknuvší při poslední hře mám ještě patrné.
6) Po návratu (a případném omytí a osušení pacek) provedeme závěrečné shodnocení.
Druhá věc se týka mě samotného. Včera ráno po probuzení jsem zjistil, že si v mém krku udělal hnízdo ježek. Ze včerejška na dnešek mi potom navíc někdo ucpal veškeré tělní otvory, kterými dovnitř proudí vzduch, praštil mě palicí do hlavy a zbytek dne mi visel na zádech, protože mě bolí i ta i kolena. Hned jak jsem přišel domů, nasadil jsem proto svoji osvědčenou dvoudenní léčebnou kůru. Ta spočívá jednak v tom, že si člověk nakoupí hromady vitamínů v jakémkoliv skupenství (hlavně těch, co měl jíst před tím), rozloží je kolem sebe a varuje bacily, aby koukaly do dvou dnů zmizet, jinak to všechno poputuje přímo k nim. A jednak v popíjení tekutin v množství větším než obrovském a pocení se pod duchnou. Možná se to zdá jako nesmysl, ale opravdu to funguje.
Bylo mi tak 23, když se asi po dvanácti letech znovu objevila angína, kterou jsem jinak v dětství hodně trpěl. A vzala to i s úroky, takže jsem skončil na krčním, kde mi doktor několikrát nařezával mandle, aby z nich mohl odtéci hnis. Vedle léků (antibiotik) jsem tehdy dostal i radu držet se v teple a hodně pít. Jíst jsem stejně nemohl, a protože pítí mi zmírňovalo bolesti, opravdu jsem hodně pil a hodně spal (to až tak dobrovolné nebylo ;). Během dne kolem 5 litrů. A světe div se během tří dnů se můj stav natolik zlepšil, že mi to začalo vrtat hlavou. Když jsem za rok chytil chřipajznu, koupil jsem si tabletky Tantum na cucaní, bylinkový čaj, med, spoustu pití a zalehl na dva dny do postele. Třetí den mi bylo skvěle. Od té doby kašlu na kapky proti kašli, na paralen nebo aspirin. Vařím si čaje, hodně piju a ležím v teple a klidu. Schválně dám ve středu vědet, jak to dopadlo tentokrát :).
První věc se udála Kačence (teda Kačí, ale o tom jindy), i když na ni doplatím já. Přes totiž noc začala hárat, takže příští tři týdny budeme společně hrát už tradiční bojovou hru "Agent uprostřed nepřátelského území".
V čem hra spočívá:
1) Po odchodu z domu, ale dříve než sejdeme ze schodů, nejprve na několik vteřin obhlédneme terén.
2) Pokud je vzduch čistý, rychlým krokem se přesuneme směrem k chodníku (cca 50m), kde Kačí poprvé označí trávník, čímž se zároveň vyrobí falešná stopa pro kolemjdoucí psy, kteří si pochopitelně myslí, že fena pouze procházela (teda většinou). Při této první zastávce také vybírám jednu ze tří základních vycházkových tras.
3) Na každé křižovatce pak během zlomků vteřiny obhlížím okolí a zároveň vyhodnocuji nejvhodnější trasu vycházky. Pokud je v dohledu nějaký pes, je rovněž třeba odhadnout jeho budoucí cestu a upravit vlastní plán.
4) Na každém místě vhodném pro venčení je potřeba mít v záloze jednu únikovou cestu a jednu záložní, zvanou "zadní vrátka". Stejně tak je potřeba neustále rotovat kolem své osy a mít přehled o 360° okolí.
5) Cesta zpět domů se odehrává podle bodů 2) a 3), pouze v případě ohrožení je možné zvolit evakuační plán, jehož základem je mini-hra "Kačí, dohoníš mě?", kterou ale nemám moc rád, protože jizvy na dlaních, loktech a kolenou vzniknuvší při poslední hře mám ještě patrné.
6) Po návratu (a případném omytí a osušení pacek) provedeme závěrečné shodnocení.
Druhá věc se týka mě samotného. Včera ráno po probuzení jsem zjistil, že si v mém krku udělal hnízdo ježek. Ze včerejška na dnešek mi potom navíc někdo ucpal veškeré tělní otvory, kterými dovnitř proudí vzduch, praštil mě palicí do hlavy a zbytek dne mi visel na zádech, protože mě bolí i ta i kolena. Hned jak jsem přišel domů, nasadil jsem proto svoji osvědčenou dvoudenní léčebnou kůru. Ta spočívá jednak v tom, že si člověk nakoupí hromady vitamínů v jakémkoliv skupenství (hlavně těch, co měl jíst před tím), rozloží je kolem sebe a varuje bacily, aby koukaly do dvou dnů zmizet, jinak to všechno poputuje přímo k nim. A jednak v popíjení tekutin v množství větším než obrovském a pocení se pod duchnou. Možná se to zdá jako nesmysl, ale opravdu to funguje.
Bylo mi tak 23, když se asi po dvanácti letech znovu objevila angína, kterou jsem jinak v dětství hodně trpěl. A vzala to i s úroky, takže jsem skončil na krčním, kde mi doktor několikrát nařezával mandle, aby z nich mohl odtéci hnis. Vedle léků (antibiotik) jsem tehdy dostal i radu držet se v teple a hodně pít. Jíst jsem stejně nemohl, a protože pítí mi zmírňovalo bolesti, opravdu jsem hodně pil a hodně spal (to až tak dobrovolné nebylo ;). Během dne kolem 5 litrů. A světe div se během tří dnů se můj stav natolik zlepšil, že mi to začalo vrtat hlavou. Když jsem za rok chytil chřipajznu, koupil jsem si tabletky Tantum na cucaní, bylinkový čaj, med, spoustu pití a zalehl na dva dny do postele. Třetí den mi bylo skvěle. Od té doby kašlu na kapky proti kašli, na paralen nebo aspirin. Vařím si čaje, hodně piju a ležím v teple a klidu. Schválně dám ve středu vědet, jak to dopadlo tentokrát :).
Komentáře
| RE: Garfieldovo pondělí | ivana* | 27. 10. 2006 - 08:21 |