Katastrofy domácí

Narovinu, přátelé! Nevím, čím jsem si to vysloužil, co jsem komu udělal, ale někdo z vás jste mi uhranul domácnost. Vážně. Fakticky ...

Květen

Začalo to pračkou. Stávkovala, odmítala se za(se)pnout a za(se)pnula-li se, buben udělal kolo-kolo-mlýnský a exnul. Měsíc jsem lítal jak fretka kvůli opravám, nakonec už to nervy nevydržely a do koupelny putovala nová.

Červen

Bojler. Ještě než ta nová připutovala, pozdravil mě ráno bojler rezavým vnějším nátěrem a kapající vodou. Vnitřní plášť to měl za sebou. S tím neuděláte nic. I když jednu výhodu to mělo. Místo 160litrového na zeď putoval menší. Stačí a především, až se odpouroučí taky, nebude se muset člověk prát s osmdesáti kilovým kolosem, tenhle má o polovinu méně. Jo a mimochodem, tímto bych chtěl poděkovat hodným občanům našeho města, který starý bojler odstavený u schodů promptně odvezli a ušetřili mi tak práci.

Opotřebovaný, ale stále velmi užitečný, takový byl můj Fuji Film FinePix A340. Ostatně fotky na blogu měl na svědomí on. Jednoho rána jsem ho vzal fotit broučky, ptáčky, sousedky a další havět a ... nic. Odporoučel se do křemíkového nebe a ani se nerozloučil ... smrk smrk ... "ale no tak ... tak si to tak neber", utěšuje mě novotou zářící kanón A590 ...

Červenec

Telefon. Můj Soník Eriksonů v pláštíku K750i s úpravou na wolkmeníka 800i. Tak dlouho mi stoupal telefonní účet, až se na to nemohl dívat a trvale mě odpojil od sítě. K jeho obraně ovšem nutno dodat, že přežil kolem 15 - 20 pádů na všemožné povrchy - včetně betonu, asfaltu a dlaždiček -, dále přečkal trojí výměnu joysticku včetně mého posledního odborného pájení v kombinaci s vteřinovým lepidlem, odtržení několika tlačítek a také je, pravda, potřeba dodat, že stále slouží, byť byl přeřazen z kategorie mobilních telefonů do kategorie MP3 přehrávač.

Dřezová baterie. Protékala, protékala a protékala. A já rozdělával a zadělával. A rozdělával a zadělával. Fakt je, že není nic extra. Koupě to byla provizorní. Jelikož příští rok plánujeme vymlátit ze zdi experiment zvící "Jak vytvořit z vodovodního potrubí v panelovém bytě hlavolam" a zazdít něco s méně záhyby, lepším spádem a vhodnějším umístěním, nechtělo se nám vybírat nic lepšího. Jenže tenhle levnej krám prostě nepasuje dohromady. Kartuše uvnitř se pod tlakem vody chová jako ventil u papiňáku a propouští. Už už letěla z okna, když jsem v posledním zoufalém kroku (a při pohledu na náklady předchozí) přidělal na stávající gumové těsnění o síle několika mikrometrů těsnění normální. A víte vy co? Ani kapka od tý, ani kapka. Kvůli kousku blbý gumy šmarjápano!

Srpen

A srpen? Že by konec kalamitám domácím? Kdepak. Nejdříve se rozpadla varná konvice ... no dobře, ne úplně rozpadla, protýkala voda drobínek, jenže protýkala na podstavec zapojený do elektriky. Ačkoliv, když jsem se z krámu vracel s novou, krásnou a zelenkavou, musel jsem chťa nechťa připustit, že už na to holka stará měla nárok, protože to byla vůbec první rychlovarná konvice v domácnosti kupovaná ještě kdysi hluboko v devadesátých letech. Čest její památce!

Druhý srpnový případ už je ale horší. Koupil jsem si novou vypalovačku. Strčil jsem ji do počítače, spustil a v pokoji se rozeřvala startující F-16. Ta dlouho nevydrží, říkal jsem si a taky ne. O týden později šla na reklamaci. Nová je krásně tichá. Bohužel nevypaluje. Vlastně nevypalovala, teď už se pro jistotu ani nedetekuje, takže jde za tou první. Uffffff.

Neznáte někdo nějaký zaklínadlo? Jako třeba rozházet do rohů kmín, pokropit dveře svěcenou vodou nebo obětovat v obýváku kozla?