V roce 1997 vydala společnost SquareSoft (dnes Square-Enix) sedmé pokračování své rpg série Final Fantasy. Byl to první díl vydaný mimo Nintendo, první pro Playstation, první díl vydaný po celém světě. Příběh skupinky ekologických rebelů bojujících proti organizaci Shinra, která z planety odčerpává sílu, tzv. Mako energii, začínal ve chvíli, kdy se k jedné jejich akci připojil bývalý elitní voják Shinry a přítel z dětství Tify, jedné z rebelek, Cloud Strife. Ve městě Midgar, které je sídlem společnosti, skupina zničí dva reaktory napájené Mako energií, ale po druhé akci vypátrá Shinra její sídlo a podaří se jí zajmout Aeris, dívenku z chudinské čtvrti, ve skutečnosti posledního potomka rasy Starobylých. Když se při její záchraně do cesty připlete Sephiroth, legendární voják Shinry, s nímž má Cloud nevyřízené účty, rozjede se komplikovaný a ne vždy veselý příběh plný dobrodružství, překvapujících zvratů, hledání vlastních identit, fungující mix magie a technologie, příběh, kde nic nemusí být takové, jak se od začátku zdá a také příběh, kde žádný z hrdinů není ušetřen střetu s vlastní minulostí a myšlenek na budoucnost. I kdyby tou budoucností měla být smrt.
Z Final Fantasy VII se stal kult a dlouhé roky si fanoušci přáli vrátit se do jeho světa - téměř každá z Final Fantasy, přestože jsou označené pořadovým číslem, se totiž odehrává v jiném světě, s jinými hrdiny. Až na sklonku éry Playstation 2 se jejich přání splnilo díky hrám ze stejného světa (pro PS2, PSP) a především filmu Final Fantasy VII: Advent Children. Ten vznikl ve studiích Square, v sekci zabývající se FMV (renderovanými videi) do jejich her, za dohledu režiséra původní hry a v režii jedno z největších talentů, které v současnosti Square-Enix má, původně designera Tetsuya Nomury.
Film se odehrává dva roky po událostech ze hry, kde je svět na poslední chvíli zachráněn před destrukcí meteoritem a to tzv. Lifestreamem (komplexní energie planety, ze které vše povstává a zase se do ní se vzpomínkami a zkušenostmi vrací - mimochodem, založeno na teorii Gaya - jenže za cenu oslabení planety a mimoplanetární entita (virus) Jenova, který byl Lifestreamem pohlcen, vyvolává u některých lidí podivnou nákazu.
Cloud dělá kurýra pro doručovatelskou službu Tify, ale neustále se viní za smrt dívky, kterou (snad) i miloval, Aeris, i za smrt svého nejlepšího přítele a ochránce (a takém jak se ve hře ukáže, bývalého Aerisina přítele). Když se ale na scéně objeví mladíci (v minulosti stejně jako Cloud a Sephiroth geneticky upravení za pomoci Jenovy) a dožadují se posledních zbytků jejich "Matky", kterými chtějí oživit Sephirotha, Clouda čeká boj, jenž může vyhrát jen, zbaví-li se svého sebemrskačství.
Příběh filmu, ačkoliv je jednoduchý, bude těžko devizou pro toho, kdo nezná hru. Prakticky každé políčko filmu, každý předmět nebo efekt je poctou hře. Vrcholem filmu je však animace. FMV, tedy renderovaná videa objevující ve hrách, patřila vždy ke chloubám Square. I ti, co jinak herní koncept FF nemilovali, uznávali, že v každém novém pokračování se animátorům dařilo posouvat hranice možného o kus dál. Legendární je například taneční scéna z F/..., která vypádá uchvatně i dnes a to vznikla dlouho před Nemy, Shreky a podobnými.
Inspirováni hrou se animátoři rozhodli i ve filmu vytvořit vlastní pravidla, včetně vlastní fyziky, takže postavy vládnou neskutečnou rychlostí, silou i postřehem. Jsou schopné skoků z budovy na budovu a spousty dalšího (pro znalce čínských kung-fu filmů ne až tak překvapivě ;).Jedinou vadou na kráse animace může být jen její "hladkost", pokud chcete rýpat, protože v každém jiném ohledu je dokonalá a to i ve srovnání se známými filmovými animačními studii. Když k tomu připočtete úchvatnou hudbu založenou na původních herních skladbách, které od první FF skládá japonský gigant N/..., vznikne vám dílo, na němž si možná nepochutnají masy, ale znalci ho okamžitě vyšvihnou na vrchol.