Keigi | keigiho zápisník

Dneska jsem zaslechl, jak se v jednom městě podivují nad nedostatkem míst v mateřských školách. Jo jo. Rodí se hodně dětí, školek málo, protože v posledních letech se jich plno zavřelo, nebo sloučilo. Zábavné ale není ono podivování jako fakt, že kvůli tomu lidé u vesel potřebují ANALÝZU, aby věděli jak dál. Nemám na to živnost, nicméně se hlásím jako potencionální analyzátor! ... prosím prosím, smutně koukám.

Aby toho nebylo málo, v našem kraji - a asi nejen v našem - se v posledních letech rozjelo slučování základních škol a v posledních měsících se mluví o slučování některých škol středních/učilišť. Tak vám nevím, jsem blbej já?

« »

Minulý týden - nebo předminulý? minulý, myslím - jsem na Frekvenci 1 zaslechl rozhovor s předsedou komundírů Vojtěchem Filipem. Akorát tam rozebírali rok 1948 a to v souvislosti s oslavou, která letos k 60. výročí proběhla. Moderátorka mu vytkla, jestli ta jejich oslava nebyla poněkud nemístná. Pan předseda se pustil do rozboru, ze kterého vyplynulo zhruba toto: Puč roku 1948 proběhl zcela dle platných zákonů bez jakéhokoliv bezpráví, zatímco taková povolební situace v roce 2006 byla tak velkým podvodem na voličích, že byla defacto horší než celý osmačtyřicátý rok. Hmmm ... pokud si libujete v seznamech, přidejte si dalšího s představou, že "co občan, to kretén".

« »

Ve stejnou dobu jsem také narazil na tenhle článek na /.... Nechci rozebírat samotný článek, zajímavější je totiž diskuse pod ním. Pokud někdo studujete sociologii, psychologii a co-já-vím jakou -logii, mrkněte tam. Na jednom místě je materiálu na několik disertačních prací dohromady.

« »

Sice se zpožděním, ale přece jsem zakoupil květnové číslo National Geographic Česko. Je celé věnované Číně a přečetl jsem ho ještě než jsem se s ním v podvečer dostal domů. Jasně, z Číny se dozvíte jen zlomek, zlomeček, i to však stačí, aby si člověk uvědomil (dobře ... tady na píše jsou lidi chytrý a nepotřebují si nic uvědomovat ;), že Čína není jen pár páprdů v čele komunistické strany. Dozvíte se o jejím rychlém rozvoji, o problémech, které její obyvatele v budoucnu čekají, několik stránek je věnovaných osudům Číňanů v ČR + nádherné, ale opravdu nádherné fotografie. Už kvůli nim a kvůli přiložené mapě Číny na jedné a schématu Zakázaného města na druhé straně je NG dobrou koupí.

« »

A protože jsem si vedle NG přinesl ještě novotou vonící BLAZE od Richarda Bachmana mrk mrk (v jednom knihkupectví na mě koukali jak na vola, když jsem se po něm ptal), jdu si číst. :)

Má pravidla pro soužití s Káčou:

1. Do domu Káča nesmí.
2. No dobře, do domu smí, ale jen do některých místností.
3. Káča smí do všech místností, ale nesmí lehat na nábytek.
4. Káča smí lehat jen na starý nábytek.
5. Tak jo, smí lehat všude na nábytku, ale nesmí spát s lidmi v posteli.
6. OK, Káča smí do postele, ale jen když ji tam zavolám.
7. Káča smí spát v posteli, kdy se jí zachce, ale nesmí zalézat pod peřinu.
8. Káča smí pod peřinu, jen když ji tam pozvu.
9. Káča smí spát pod peřinou každou noc.
10. Já smím pod peřinu jen se svolením Káči.

OPRAVA NÁZVU: Hablina mě peskuje, že se medituje o ničem ne o něčem ... no, to nevím, nejsem Ghándí ... takže abych nedělal bordel přímo v nadpisu, opravuji zde ... nový nadpis zní:

HABLINACE O ZÁSOBNÍKU NA UHLÍ A NĚCO NAVRCH

Děkuji za pozornost a doufám, že teď už bude spokojená ...

Máme ve městě jedno starý nádraží, městský se mu říká. Ale nefunguje už řadu let. Dřív se přes něj jezdilo na Liberec, koleje vedly podél silnice z Lípy do Zákup, dneska je tam místo nich cyklistická stezka. Nádražní budova slouží jako skladiště krámů, bazar je tam a nahoře někdo bydlí. Koleje čas od času slouží jako odkladiště nákladních vlaků, jinak je tam ovšem pusto prázdno.

Šikmo před budovou stál zásobník na uhlí. Vždycky, když jsem šel kolem, fascinoval mě. Poslední měsíce jsem si říkal, že ho musím pořádně nafotit. Tenhle týden v podvečer jsem si kolem zkracoval cestu k sestře a protože svítilo sluníčko - fakt! bylo to tenhle týden! - vytáhl jsem ho ... foťák, prasáci! ... a nafotil pár fotek. Už jsem nějaké měl, jenže mi nikdy nevyšlo slunce. Buď svítilo přímo proti a z nebe byl bílej flek, nebo bylo zamračeno a ze všeho byl šedej flek.

Proč to píšu? Odpoledne stál před zásobníkem náklaďák a kolem lítali chlapíci v montérkách. A zásobník nestál, ale ležel. Porazili ho. Po desítkách let, co si tam tak stál a pracoval, po deseti, co tam stál a rezivěl. Je mi ho tak nějak líto. A taky mi je líto, že už pořádný fotky neudělám. Čest jeho památce!

Nějak mi vázne psaní. Krystalka je rozdělaná už asi 14 dní, ostatní texty v hlavě, nebo na útržcích papírů psané velmi nečitelným písmem - není tu nějaký grafolog? Včera jsem k tomu všemu vyčerpal 25mb limit pro data a obrázky. Zrada! Ale ...

... protože jsem hodný klučina, limit mám navýšen ;), a tak nic nestojí v cestě pokračovat alespoň ve foto hrátkách, když už ty texty za mě nechce nikdo přepsat.

Včera bylo mokro, i vyrazil jsem při večerním venčení zároveň na lov šneků. Šneci nikde, ale měkkýše jsem našel. Podle www.naturfoto.cz (moc pěkný webík; dodneška jsem neznal) by mohlo jít o Plzáka lesního (víte-li přesně, sem s tím). V originále na zemi byl černý, blesk u foťáku mi ho nějak zprůsvitněl :).

S tímhle jsem čekal, až trochu opadnou emoce - ne moje, těch druhých - a doufám, že už z větší části odpadly. Přesto prosím, protože komentáře nemoderuju, chovejte se slušně - to platí pro cizí; vás pravidelných se to netýká, samozřejmě. ;)

Nejsem ideální fanoušek. Na stadiony nechodím - i když rád bych, ale ... no je jedno - a ani jako televizní divák nejsem stoprocentní. Pokud nemám náladu, nebo mám na práci něco důležitějšího/zajímavějšího, spokojím se s výsledkovým servisem na idnesu, případně koupím ke kafi Sport. Ale svůj oblíbený klub mám. Rád ho sleduju, rád uvnitř sebe sama fandím, raduju se, když se daří, smutním - malinko - když ne. Ale letos jsem moc smutnit nemusel a ta trocha smutku už je dávno pryč.